Kdysi jsem kdesi zaslechla, že umění práce s vlnou je teprve tehdy, když vznikne koberec (vím kdo , kde i kdy to řekl a týkalo se to tkaní vlněných koberců).

Přiznám se, že s tímto tvrzením nesouhlasím, protože já sama znám spoustu umělců tvořících z vlny a ti nikdy koberec neudělali a přesto jsou to mistři nad mistry a nad jejich uměním jen zůstává rozum stát.

Ale protože potřeba koberce pro náš rodinný život byla stále naléhavější a stále jsem se s touto výzvou setkávala, jednoho dne jsem se do výroby koberce pustila.
Nejsem majitelkou stavu (dětský plastový nepočítám) tudíž jsme zvolila techniku výroby jinou. Pletení. A to přímo pletení modulové, protože jsem si neuměla dost dobře představit, jak držím celou váhu koberce na pletacích jehlicích

Modulové pletení jsem se naučila z videí Kateřiny Chocholáčové  https://www.youtube.com/watch?v=JmwqsDd3O_0

Vzhledem k tomu, že jsme byla rozhodnuta použít jen svou , napředenou přízi, nanosila jsem tašky s vlnou a začala česat, příst, prát a sušit.
Česala jsem jen jednou přes krample, protože vlna šumavek je úžasná, poddajná a rychle se vlákna srovnávala. Předla jsem pak silné nitě, seskávala na dvojnitku.

A pak už přišlo na řadu pletení. Napřed jsem poctivě vytvářela z návinu klubíčka, ale byla to zbytečná práce, protože jsem jednu dávku vlny spletla během chviličky. Pletla jsem ze čtyř klubek současně  a koberec utěšeně přibýval . Kdyby mi někdo současně česal , spřádal a pral, byl by koberec hotový za dva dny.

Mně to trvalo celé 4 měsíce, než jsem ho dokončila

A teď k tomu, proč je to "kouzelný" koberec.

Od samého začátku, od chvíle, kdy byl koberec alespoň trochu obyvatelný, hned si ho někdo zabral. Nedřív háďata . Hnízdili na něm s hračkami. Když se koberec zvětšil o další řadu, už si na něm hověl i pán domu. A nikomu z nich nevadilo, že já se kroutím u pletacích jehlic a snažím se naplést další čtverec . Opatrně, abych je náhodou nerušila při jejich důležitých činnostech, jako je hra, sledování pohádek, či práci s počítačem. Na tom koberci bylo prostě dobře.

Já sama jsem si na něm hověla moc ráda. Když mě bolela záda, ten koberec úplně volal, ať ne něj zalehnu. A vždycky se mi velmi ulevilo

Ne nadarmo se říká, že ovčí vlna má léčivé účinky.

Dnes jsem koberec s velkou slávou dodělala a bude určen k oficiálnímu užívání. Je to celkem 15 modulově upletených čtverců , celý je velký 100 x 160 cm. Vzhledem k tomu, že je to vlněná pletenina, bude své rozměry určitě náležitě měnit :)  A váží 3,7 kg. Do pračky se nevejde, takže jsem ho prala v ruce a z vany jsem ho sotva vyndala . Pořádný kousek :)

Mám radost z dokončeného díla a řadím se mezi tvůrce vlněných koberců, byť není tkaný

PS: při venkovním focení měli tendenci se na koberci usadit naši zvířáci, ale bylo jim v tom nekompromisně zabráněno.